Jaroslav Rolinek hodnotí jaro

Je páteční večer 9. června 2017 a já jsem se na závěrečné našeho mužstva setkal s jeho trenérem Jaroslavem Rolinkem, abych mu položil několik otázek k hodnocení jarní části sezóny.

 

Čau Jardo, díky za setkání. První otázka je jasná. Byl splněný cíl pro jaro? Jednalo se jenom o záchranu?

Ano, přesně tak. Cíl jsme před jarem měli jediný a to záchranu, která se podařila.

 

Nakonec jsme skončili na 11. místě s 36 body při skóre 38:50. Jak tento výsledek hodnotíš?

Kdyby mi někdo před jarem nabídl 11. místo, tak bych ho bral všemi deseti. Jsem přesvědčený, že tomuto mužstvu se ze sebe podařilo vymáčknout maximum možného.

 

Když se vrátíme na začátek, do zimy, tak mi nepřipadalo, že jsi zrovna šťastný, že ses stal trenérem mužstva.

Byli jsme ve velmi složité situaci. Odešli nám Kovář se Surzynem. Proto jsem požádal o doplnění mužstva o jednoho nebo dva hráče ligové úrovně. To ale bylo vedením klubu, s ohledem na celkovou finanční situaci, jednoznačně zamítnuto. S touto situací jsme se museli nějak popasovat a nakonec se nám podařilo přivést Michala Muzikanta, brankáře Adama Václava, vrátil se Jarda Kožela a využívali jsme i dorostenců. Když si uvědomím, že do Holice přišlo hned sedm nových velmi kvalitních hráčů, z ligových zdrojů výrazně posílila i Líšeň a Kroměříž, které byly v tabulce pod námi, je celkové 11. místo senzační.

 

Co nakonec rozhodlo o tom, že jsme se zachránili?

Jednoznačně morálka mužstva, jeho kvalitní jádro a to, že kluci dali do zápasů srdíčko a maximální nasazení. Díky těmto vlastnostem se nám podařilo obrátit dva klíčové venkovní zápasy v Třebíči a Líšni a zápas s béčkem Slovácka.

 

Jak bys z celkového pohledu zhodnotil průběh jarní části sezóny.

Jak už jsem říkal, od počátku jsme nebyli v ideální situaci, co se týče počtu hráčů. Navíc v průběhu sezóny přišla nějaká zranění klíčových hráčů, ale tohle je normální ve všech týmech, na to se nejde vymlouvat. Určitě nám velmi pomohly zápasy v Třebíči a Líšni, ze kterých jsme získali 6 bodů. Ale i kdyby se nám v nich nepodařilo bodovat, pořád do konce zbývalo čtyři pět zápasů, ve kterých se mohla situace vyvinout jakkoliv. Taky je třeba připomenout, že v mnoha kolech jsme bodovali jak my, tak naši soupeři pod námi. Situace byla až do konce otevřená a byl na nás zespodu neustálý tlak.

 

Kdy Ti v průběhu jara bylo nejhůř?

To se tak nedá říct. Celkově to bylo velmi složité. Ale já jsem věřil, že díky semknutosti týmu se nám podaří zachránit.

 

Kdy sis řekl, že už máme záchranu v kapse?

Až po zápase s Hulínem minulou sobotu, po jehož skončení jsme na hřišti všichni netrpělivě čekali, jak dopadne zápas Holice v Petřkovicích. Až do tohoto okamžiku bylo doopravdy všechno otevřené.

 

Teď jednu osobní otázku. Působíš dojmem velmi klidného člověka bez emocí. Prožíval jsi zápasy a umíš zvýšit hlas?

Určitě jsem všechny zápasy prožíval naplno a na jaře jsem zestárl snad o pět let. A hlas samozřejmě zvýšit umím. Ale uvědomuju si, že většina chlapů z týmu chodí do práce a rozhodně po náročné směně netouží po tom, aby na ně trenér řval nebo je urážel. Tohle v povaze nemám a je to zbytečné.

 

Jedna otázka do budoucna. Co udělat pro to, abychom příští sezónu neměli záchranářské problémy?

Tohle je jednoznačně věcí vedení klubu, které musí patřičně zareagovat na situaci v mužstvu a na případné odchody některých hráčů. Čili mužstvo se musí vhodně doplnit a posílit. Pokud se toto nepodaří, tak příští sezóna bude jedním velkým trápením s možným špatným koncem. Taky je třeba jednat rychle, protože právě v těchto dnech bude možné sehnat kvalitu. Pokud se rychle jednat nebude, zůstanou volní ti hráči, kteří nebudou zárukou kvality. Ale jak už jsem říkal, toto je záležitost vedení klubu a jeho finančních možností.

 

Poslední otázka je taky jasná. Jaroslav Rolinek a jeho působení u mužstva FK Mohelnice příští sezónu?

Upřímně, ještě nevím. V pondělí mám schůzku se členy vedení klubu, kde bychom si měli vyjasnit naše pozice. Nebudu zastírat, že už mám nějaké další nabídky z nižších soutěží, kde samozřejmě není takový tlak. Teď a tady nemůžu říct nic definitivního. Uvidíme. Taky se ale může stát, že si od fotbalu odpočinu. Působil jsem celých 6 let jako asistent v Zábřeze, potom u zdejšího dorostu, potom jako asistent Romana Sedláčka a nakonec jako hlavní trenér. Fotbalu se věnuju už doopravdy velmi dlouho.

 

Takže by Ti trénování nechybělo?

Určitě to pro mě není nezbytná životní nutnost. Pokud bychom se s vedením klubu nedohodli na mém dalším působení u mužstva a já nikde od podzimu nepůsobil, tak se sem rozhodně rád zajdu na fotbal podívat, dáme si spolu pivo a zafandíme.

 

Díky moc, Jardo, za rozhovor.

Určitě není za co.

 

Otázky Jaroslavu Rolinkovi pokládal Martin Škurek.

 

Foto Jaroslava Rolinka, zdroj Olomoucký deník, p. Stanislav Heloňa

Start a Conversation

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *